Takovej pěknej den

15. listopadu 2014 v 22:47 | Blink
Kradu z poličky v kuchyni Olwexyu. Ale stejně nikdy nezabírá.

Kradu z poličky černej sprej, ale ten pocit viny ze sebe nedostanu. Chci se pod tou černou barvou schovat, schovat se v ní a splynout s černym asfaltem, zabalit se do krabičky od černejch kamelek a nechat někoho ať tu krábu hodí z mostu do proudu, rozplynout se v mlze co se převaluje nad rozsvícenym Václavákem a omotávat se okolo Žižkovský věže, změnit se se ve světelnej proud...

Čtu si Oppenheimerův proslov z roku 1965 a přemejšlim o smrti. Přemejšlim o lidstvu a cejtim se jako nejhorší pokrytec světa.

Asi teď prostě chci jenom skákat po stolech a šlapat ve střepech a řvát na hlas jak je mi fajn. Nebo si připadat jako ve filmu, když scházim sluncem zalitou loukou dolů ze svahu a jenom sleduju zapadající slunce za horizontem a cejtim se tak živě jako nikdy. Přivírám před tim víčka a cejtim štěstí, který nikdy nebude větší.

Ale přetrvává otupělost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama