Insomnie

15. dubna 2015 v 22:42 | Blink
Insomnie, chorobná nespavost vyvolaná stresem, depresí, nadměrnou konzumací kofeinu či alkoholu.

Nemohl spát. Na balkóně byla zima, noční sídliště se svou ponurostí zažíralo do kostí ještě hlouběji než mrazivý chlad. Moře betonu dusící vše živé, psí exkrementy a vajgly pod sněhem co se vyjeví s první oblevou, smrad z aut. A sedum pater nad tím hnusem byl už zase on, o půl třetí v noci, se zapálenou cigaretou a psychikou v hajzlu. Jako obvykle. Nebylo na tom nic romantickýho, nic dojemnýho. A kvůli smogu nešlo koukat na hvězdy. Nemohl spát.

Zpátky v bytě ho přivítala tichá tma, přerušovaná jen jejím oddychováním a tikáním budíku. Našlapoval opatrně, nechtěl jí probudit. Bosýma nohama si hledal cestu mezi stovkami vystříhaných papírových vloček nejrůznějších tvarů, které pokrývaly podlahu v několikacentimetrové vrstvě. Ty vločky ho rozčilovaly. Dokázala je vystřihovat celé hodiny a on tomu nerozuměl. Bál se pochopit. A tak pro ni jenom dál nosil stohy reklamních letáků. Chyběl mu hukot ledničky. Prodali ji před týdnem. Zbyl jenom budík a tři vychlazený piva na balkóně. Tak k čemu ledničku. Snad pro ten hukot. Snad pro ten pocit piva vychlazenýho z ledničky. Budík tikal. Ona byla uvězněná ve snu, on nemohl spát. Došlo mu, že musí ven.

Před dveřmi chvíli přemýšlí nad botníkem. Botník je krabice od banánů obsahující pár holinek a lahev od glycerolu. Neobuje si nic. Zabouchnutí dveří, klíče nechá zevnitř v zámku. Poplivaná chodba paneláku, studené světlo, počmárané stěny výtahu. Miluju tě když jsem náha. Otupělá mysl. Výtah rozvážně klesá sedum pater dolů. Dveře kovově cvaknou a on se vypotácí ven, na potemnělou ulici.

V kapse najde oloupanou cibuli a rozsypanou krabičku sirek. Cibule je oloupaná důkladně, nepamutuje si už ale, jak se mu dostala do kapsy. Nevadí. Chutná dobře. Trochu sladce. Skoro jako ten žlutej meloun, napadne ho. Nikdy ho neměl, ale představoval si, že chutná nějak takhle. Sní celou cibuli.

Vnitřek jeho hlavy je utlumený práškama na spaní, tělo ho moc neposlouchá, mysl reaguje pomalu. Všechno kolem je zmlžené a pokroucené. Mechanicky šoupe nohama po betonu. Spíš než jako člověk si připadá jako chodící mrtvola - mohlo to být několik dní co vůbec nespal. A už to vzdal. Buď usne nebo chcípne.

Pomalu prošel kolem autobusové zastávky, zahnul doprava, pak kolem kontejnerů na tříděný odpad až k malému dětskému hřišti. Viděl ho už z dálky. Blázen seděl na houpačce a mlčel. Zamířil přímo k němu, blázen prázdným pohledem provrtává vzduch. "Musíme je zničit," zamumlá blázen směrem k němu jen co se přiblíží. "Musíme je zničit," opakuje naléhavým tichým šepotem a zdá se, jakoby se mu v očích leskla jakási bestiální ozvěna vlastních slov. Ale to už blázen vytahuje z plátěného vaku malý kanistr a začne jeho obsah rozlévat kolem sebe. Vzduchem se šíří štiplavý zápach benzínu. Blázen poskakuje kolem houpačky, on na to mlčky zírá, pro svoje otupělé smysly se snaží uvěřit tomu co se děje.

Nemůže přece spát. Není to sen.

A blázen ho děsil, děsil ho k smrti, rozběhl se pryč, pryč od šílence a plamenů polykajících dětskou houpačku. Hned za rohem, před domovním vchodem, uviděl tanečnici. Na chvíli se zastavil a sledoval její křehkou šíji, vyčesaný drdol, úzký pas v krajkových šatech. Divil se, co dělá venku takhle v noci, když vtom se otočila. A její tvář byla zkroucená v odpudivé grimase. Bílé rty v odpudivém úšklebku, oči plné odporu. Ta tvář patřila bláznovi z hřiště. Jakoby se v něm zastavila krev, chtěl křičet. Nemohl. Nemohl spát, jen potácet se dál, pryč od postavy v krajkách.

Sledoval světelný proud, od jedné lampy k další a tak pořád dál. Hlavně pryč. Nemohl usnout. A když se jeho odraz mihl v okenním rámu, v tom chladném temném skle uviděl sebe. Uviděl tvář zkroucenou šíleným strachem, uviděl blázna z houpačky, uviděl křehkou tanečnici s rukama od benzínu. Zhroutil se na chladný beton. Vybavila se mu ona, sama a klidná, v tichém bytě. A vzpoměl si, že nenatáhnul budík.

Buď usne nebo chcípne. Nemohl spát.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama